pátek 4. května 2012

My favourite freak

Každé město je plné freaků. A nejenom města, ale i vesnice a velkoměsta. Tam je pak freaků mnohem více, ale dnes dovolte, abych Vám představila jednoho svého oblíbeného, kterého jsem několikrát potkala tady u nás v Groningenu a pak zmizel. (Možná se ještě zadaří a pána potkám, ale momentálně se po něm slehla zem).
Poslední zprávu, kterou jsem o něm zaslechla byla, že spadl do kanálu (to bylo tak někdy v březnu), když byl na kedr a někdo ho musel vytahovat a pak běhal mokrej po městě a všem říkal svou historku.
Osobně jsme spolu hovořili několikrát, ale vždy jen v krátkosti. Poprvé za mnou přišel, že by chtěl půjčit deset euro na sandwich (tak to mi přišlo hodně) a podruhý už jen tak žebral o drobný (trochu jsem ho podcenila, když jsem dala jen pět centů, teď mi to je líto).
Líbilo se mi na něm, že na začátku března chodil jenom v bílých ponožkách, měl blýskavou kšiltovku a hlavně pořád poskakoval. Outfity ale měnil.


Žádné komentáře:

Okomentovat