První hlášení z výšky - 2 metrů nad mořem

Tahle země je opravdu placatá, fakt hodně. A Holanďani si tenhle, tak trochu handicap, dohání prodejnama showboardů a svou výškou. Prý jsou nejvyšší obyvatelé Evropy, často bývají blonďatí a mají kolo.
Já malá nejsem, blonďatá jsem, kola mám tři a ovládám základní fráze hovoru s prodavačkou, tzn. Hallo (nerozeznají od Hello), danke well a niet anebo ja.
V podstatě by se teda dalo říct, že vzdejší prodavačky používají jazyk poskládaný z německých a anglických slov dohromady (a všichni tady umí mluvit i čistě anglicky, ale to snad ví každý).

Je pravda, že jsem přijela v čase, kdy v Holandsku udeřil veliký mráz a zamrzly tady kanály. Jednou bylo až - 11, to když jsem jela na kole ve 2 ráno, ale už se má snad začít oteplovat a bude nad 0.  Zatím se dá teda bruslit na kanálech okolo centra města. Místní (čili čti město Groningen) kanál vede do moře (cca 30 km) a kdysi sloužil jako městská hradba, takže skrz centrum nevede žádná vodní zkratka a je napojený na mnoho dalších kanálů někam dál. Na jihu města je velký jezero, (kde se taky bruslí) a je tady dobrá kohoutková voda (anebo decentní chemikálie). Je měkká a příjemně se to odráží na chuti i pleti.

Podle prvních zkušeností už taky nefunguje pravidlo, že je tady všechno dražší než v čechách, ale samozřejmě záleží, kde nakupuješ. Levnej shop na jídlo mám kousek od domu. Mozzarella tam stojí 49c, půlitr piva v plechovce 45c a třičtvrtě litru věci, o které stále se domnívám, že je to přesnídávka z jablek stála 52c. Jmenuje se to Appelmoes a google translator mi to přeložil jako "hlouposti".
Chleba je o něco dražší než u nás, ale mají levnější chipsy - velkej balík okolo 60c, víno se dá (v lahvi) koupit už od dvou euro. Víno pod 3E a kousek už se podle mého měřítka dá i pít. Nakupování v centru v krámkách už je trochu jinej cenovej level, bagetka na svačinu za 5e a víc a tak dál (ale existujou tady i snídaňovny kafe + pečivec za e).
Mimochodem, zajímavá byla i návštěva místní Ikei, kde jsou ceny nižší než u nás. Sice to ve výsledku znamenalo, že jsem nakoupila víc věcí a utratila i víc peněz, ale cetky jsou cetky a bez nich se žádný domov neobejde. Investovala jsem 50c do dětského podsedáku, kterej používám místo malého polštářku. On tak stejně i vypadá.
Povlečení za 4 eura je u nás k mání za 6, stejně tak i ty takový ty hadrový poličky do skříně a deka, která tady stojí 2 e a u nás 3. Pokračovat bych mohla dál a dál až těmhle pitelným a bitelným plastovým párty skleničkám za euro.

Líbí se mi i holandské pravidlo, že všechny obchody mají v neděli zavřeno. Nakoupit si můžeš i v sobotu.